Dílna U beránka

Gabriela Žitníková se původně věnovala především chovu koní a hippoterapii, její manžel je ekologický zemědělec, který se snaží vracet do beskydské krajiny původní plemeno ovcí - Valašky.

Zlom nastal, když Gabriele osud postavil do cesty ženu, která se ocitla v bezvýchodné situaci. Ačkoli celý život poctivě pracovala a vychovala děti, zdravotní hendikep jí znemožnil pokračovat v běžném zaměstnání. Tak se zrodila myšlenka sociálního podniku Dílna u beránka.

Dílna zaměstnává osoby s hendikepem, lidi, kteří chtějí pracovat, ale jejich výkon je limitován zdravotním omezením. Pocit, že na nich někomu záleží, že nejsou jen položkou na seznamu výplat sociálních dávek, že mohou být užiteční a respektovaní, dává jejich životu smysl. Podobně jako beránkovi s plandavým ouškem, který se pro svou "jinakost" stal symbolem celé dílny.

Sociální podnik Dílna U beránka se zabývá zpracováním vlny z Valašských ovcí, chovaných na ekologické farmě Bludička. V dílně se vyrábí jak drobné dekorace a šperky z plstěné vlny, tak i sady na tvoření. Pokud to dovolí epidemická situace, dílna organizuje i workshopy a zážitkové programy pro veřejnost. Ukazuje, jak probíhá chov ovcí a zpracování vlny - od stříhání, které paní Žitníková dělá výhradně nůžkami, přes praní, česání a případně i spřádání vlny. 

Nově najdete v Dílně U beránka i tiskařskou a knihvazačskou dílnu, v níž kompletně vzniká i kniha Gabriely Žitníkové Příběhy pastýřky, která asi nejlépe tlumočí poselství autorky i celé Dílny U beránka.