Vystudovaná chemička pracovala dvacet let v kanceláři. Cestu k brašnářství hledala postupně, samostudiem, pokusy a omyly, ale i hledáním vzorů u starých mistrů. Od nich dnes čerpá nejen rady, ale – v případě, že sami už řemeslo věší na pověstný hřebík – také kvalitní prvorepublikové nástroje. Brašnářství ji živí od roku 2019, vytvořila si vlastní styl, který se nebojí barev ani výrazných ornamentů. A stále objevuje nová zákoutí oboru, který jí zcela naplnil život. Nedávno absolvovala kurz šití bot a do budoucna nevylučuje ani sedlařinu.

Příběh Petry Valešové se řadí k těm, které posloucháme se zatajeným dechem. Klidné místo v kanceláři dolázala vyměnit za dobrodružství s voňavou hovězí kůží, které denně prožívá doma, přímo v obýváku. Snadné to nebylo, ale nelituje. Vyrábí na zakázku i na jarmarky, kterých pravda v posledních dvou letech moc nebylo. Petra ale nezahálela, čas využila k dalšímu studiu a zdokonalování v řemeslu, které se jí stalo vášní a krásným osudem.